Po delší době se vracíme k origami konferenci v Krakově. Důvodem k výpadku byl akutní a naprosto šibeniční překlad několika publikací. O tom ale budeme informovat později, abyste se měli na co těšit. Navíc v našem segmentu nemusíme řešit aktuálnost, nepotřebujeme informovat o líbání celebrit ještě před tím, než k němu dojde.
Ve dnech 29.4.-2.5.2016 proběhlo v polském Krakově 15. setkání Galicyjské župy origami Polské origami společnosti (Galicyjska grupa origami, Polskie Towarzystvo origami), letos dokonce i s českou účastí. Důvody pro výpravu do Krakova byly dva, tím hlavním byl zvláštní host, známý Američan Robert Lang, a tím druhým, nicméně také hlavním, byl samotný Krakov, jež se množstvím a významností památek zcela vyrovná Praze a jediné, co je v Praze lepší, jsou mosty a výhledy. Tudíž nepřekvapí, že je, stejně jako Praha, Krakov veden na seznamu památek UNESCO.
Skloubit na jedné straně nabitý origami program a alespoň letmou prohlídku hlavních pamětihodností nebyl zrovna snadný úkol. K takřka povinným patří Královský hrad Wawel a Katedrála na Wawelu, královský Rynek s tržnicí (Sukiennice), radniční věží a Mariánskou bazilikou s nápadnými věžemi a hejhalem (toho jsme viděli na vlastní oči a dokonce nám zamával), pevnost Barbakán s jedinou dochovanou branou městského opevnění, slovutná Jagellonská univerzita, výstavní domy historického jádra, židovská čtvrť (Kazimierz) s dochovanými synagogami, alespoň některé z řady cenných gotických a barokních církevních památek, minerální pramen sv. Stanislava atd. V židovské čtvrti se navíc nachází franšíza Dobré čajovny. Dále je zde pochopitelně řada muzeí, galerií a divadel, celá aglomerace má asi 1,5 milionu obyvatel, ročně Krakovem prosviští davy turistů, krakovským arcibiskupem byl svého času Karol Wojtyla (i většina nekatolíků toto jméno zná), působil zde a je zde pochován Stanislav Lem.
Jménem Stanislava Lema se dostáváme zpět k origami. Tento významný filozof, spisovatel a myslitel 2. poloviny 20. století v Krakově před deseti lety zemřel a toto malé výročí poskytlo popud polským pořadatelům setkání. Proto mělo letos podtitul origami-tech neboli technoorigami a odkazovalo na známou Lemovu Kyberiádu. Pokud někdo očekával program zaměřený výhradně na tato témata, byl zklamán, byť technoorigami reprezentuje právě Robert Lang dokonale. Nejvýrazněji se nakonec Kyberiáda projevila na vystavených modelech, kde byly k vidění dokonce dvě verze Trurla a Klapacia; především umně poskládané masky musely nadchnout i nejnáročnějšího.
Jak již bylo naznačeno, jednalo o klasické origami setkání s výstavou, dílnami, zvláštním hostem, částí pro veřejnost a vytištěným sborníkem s děsivým počtem modelů, z nichž si člověk nikdy žádný nesloží. Díky Langově osobnosti dorazila řada origamistů jak z Polska, tak z dalších okolních zemí, především z takzvaného východního bloku, vystavena byla řada zajímavých modelů, jak autorských, tak interpretací (zmiňme hned tři vodní draky, Ryuziny Satošiho Kamiyi), svůj top-model si každý může vybrat v obsáhlé galerii.
Robert Lang přiletěl skvěle připraven, měl tři velice zajímavé přednášky a tři zcela odlišné dílny. Zapůsobila především dílna na tradiční cikádu (tradiční proto, že nebyla navržena plisováním neboli box-pleatingem, ale jako čtverec s devíti základy na jeřába), složitý model pro otrlé skladače. Zvláště ke konci bylo tempo skutečně vražedné, ale byly tací, kteří stihli složit cikády dvě (Ondřej Cibulka). Robert Lang měl privilegium, že se na jeho dílny zavedl pořadník, což se ukázalo jako nezbytné. Například patnáct adeptů na cikádu bylo opravdu příliš, ti v zadních řadách měli vážné potíže vnímat, co se děje v předu. Nakonec jsme museli pana Langa obklopit koldokola.
Zúčastnili jsme se též dílny na výrobu obětních nádob. Ta byla docela legrační: obětní nádoba vycházela z pravidelného sedmiúhelníku (!) a obloukovité sklady byly předpřipraveny (vyraženy) laserovou řezačkou do sloní kůže. I tak méně zkušeným skladačům dala dílna zabrat. Nakonec nám bylo doporučeno výsledek navlhčit a nechat znovu uschnout pro větší trvanlivost. Třetí dílny jsme se vzhledem k pořadníku zúčastnit nemohli.
Přednášky, překládané do polštiny, jsme navštívili také dvě. Jedna osvětlovala spletitou historii objevování znamenitého Jošizavova modelu cikády z 50. let dvacátého století, jehož vlastní rekonstrukci Lang v Krakově představil. Musíme se přiznat, že se nám Jošizawův model líbil více než Langova tradiční cikáda, však také Lang ve své přednášce několikrát zdůraznil, že tento skvělý model zcela snese srovnání s dnešními výtvory, ač je složen z obdelníku 2:1. Druhá přednáška se týkala Langovy domény, a sice navrhování modelů pomocí řek a kruhů, jež vyústila do vychvalování hexpleatingu, což je plisování ze šestiúhelníků. Jeden takto navržený model, Langovu pralesničku, si mohou složit majitelé sborníku. (Později o tomto modelu bude ještě řeč.)
Dílny probíhaly souběžně po třech, vybrat si tedy mohl každý, ale nikdo se nemohl zúčastnit ani poloviny programu. Vypíchnout můžeme velmi vděčný model mořského koníka Hoang Tien Quyeta z Vietnamu (Ondřej Cibulka se s ním osobně seznámil v Německu). Je jednoduchý a působivý zároveň a právě takto si představujeme dobrý origami model. Polský origamista měl navíc dílnu vzorně připravenu.
Úspěch měla též dílna Ondřeje Cibulky na skládání jeho kubistického kandelábru, jež se zmáčknutím jediného tlačítka změní na futuristický mrakodrap. V programu bylo též dost prostoru pro volné skládání, s úspěchem jsme uplatnili stíhačku Petra Stuchlého. Zaujaly nás též obědy ve stylu školní jídelny: šlo o skutečně autentický dotek místní kultury, stejně jako zjištění, že v televizích jsou všechny cizí filmy a seriály přemluveny simultánně tímtéž člověkem. Velkolepost tohoto setkání by se měla stát vzorem i pro nás, především nelze vystačit s jedním dnem, to se už zdá být jasné. Ani do Prahy se nikdo stovky kilometrů kvůli jednomu dni nepotáhne.
